Elektrické jeřáby

Krok za krokem nabývá elektrická síla stále více půdy téměř ve všech oborech průmyslové práce. Již není to pouze přezajímavá přírodní síla, která se do nedávna ještě ukrývala ve fysikalních síních škol a pracovnách učenců, nýbrž velevítaný a vydatný pracovník, o jehož podivuhodných a mnohostranných schopnostech neměl člověk ani před 30 roky ještě jasného ponětí.

Vynikající a přední vlastností síly elektrické jest ona její schopnost, k níž jsme tak často již poukazovali, totiž že může býti převáděna z určitého střediska na kterékoli místo, poměrně i velmi vzdálené, a to způsobem tak jednoduchým prostým položením spojo-vacího drátu. A tato vlastnost její dopomohla jí též k vítěznému vstupu na parolodi. Lodním roubem mořských těch velikánů ovšem dosud pohybovati nemůže, to asi na dlouho ještě vyhrazeno bude ohromným strojům parním, jež jsou v činnost uváděny slunečnou energií, před tisíciletími nastřádanou v uhlí kamenném. A velice želeti musíme toho, že dosud neumíme energii tuto přímo v elektrickou sílu měniti! O co lepšími hospodáři bychom to byli a jak záslužné by bylo odstranění služby topičů pod parními kotly, kteráž, jeli již při obyčejných kotlech namáhavá, jest při parních kotlech parolodí přímo vysilující, takže ji déle čtyř hodin nikdo konati nedovede. Avšak, byť by jí dosud nemohlo použito býti za hybnou sílu samotných lodí námořních, pronikla za to přece již bez námahy v osvětlování lodí a v lodní telegrafii. V době poslední pak zaznamenati dlužno jako nový úspěch elektřiny v námořnictví užití její za hybnou sílu lodních a pobřežních jeřábův.

Elektrické jeřáby v přístavu Rotterdamu.

 

V přístavu města Rotterdamu vykonává elektřina pomocí jeřábů přímé nakládání a skládání zboží mezi železničními vlaky a zámořskými loďmi. Jeřáby, jichž se tu užívá, jsou tvaru portálového. Na železném portále spočívá rameno jeřábu, kolem svislé osy tak otáčívé, že může skoro úpinou kružnici opsati. Z železných žeber montované a kladkou opatřené rameno spojeno jest s krytýrn Vozíkem, který se kolem zmíněné osy otáčeti může. Vozík spočívá na kolech, jež pojíždějí po kruhové kolejnici, na portále připevnéné. Uvnitř vozíku umístěny jsou dva elektromotory, jeden o 44 ks, druhý o 6 ks. Elektromotor silnější obstarává zdvihání břemen pomocí lana, kteréž jest vedeno přes kladku na konci nimena a navinuje se na buben. elektromotorem hnaný. Zdvihání břemene děje se navinováníni lana na buben, spouštění břemene vlastní vahou jeho, ovšem za náležitého brzdění. Největší rychlost, jíž možno Při zdvihání docíliti, jest 1.2 m za vteřinu. Nosivost jeřábu jest 1500 kg; unese ovšem ještě více, ale to nikoli již bez nebezpečí, a přes 2500 kg přejíti se vůbec nikdy nesmí. Aby se tak ani z nedopatření státi nemohlo, přeruší se proud zdvihacího motoru samočinně, jakmile zvedati počne břemeno těžší 2500 kg. Druhý elektromotor o 6 ks otáčí  rameny, a to, jak již praveno, skoro do úplného kruhu; obvodová rychlost otáčen měřena na konci závěsu, činí až 2 m za vteřinu. Oba motory a příslušné k nim přístroje jsou před vlivem povětrnosti chráněny krytým vozíkem, v němž se nalézají. Jest také postaráno o to, aby chod motorů byl zcela tichý.

Pojíždění jeřábů podél pobřeží děje se výkonem ručním. Portál spočívá na čtyřech kolech, z nichž dvě přední (blíže k pobřežé) jsou ocelové kotouče, 2 1/2 dm široké, jež přímo na žulové zdi beze všech kolejnic Pobíhají; kola zadní (podobu kladek mající) pojížději však na kolejnici. Pohybování kladek děje se tím způsobem, že dělník otáčí soukolím u jednoho předního kola, a odtud přenáší se pohyb převodem na zadní kolo. Že prední kola nemají žádných kolejnic jest velmi výhodné, poněvadž žulový Okraj pobřežní zůstává hladkým, snadno se odvodňuje, a pak ušetřeno jest obtížné a drahé kladení kolejnic ve tvrdý kámen žulový.

Jeřábů tohoto druhu jest v přístavu Rotterdamském již slušná řada zřízena, a potřebný proud elektrický dodává se jim z městské centrály podzemním kabelem.

Větší skorem ještě důležitost má elektrické pohánění jeřábů lodních. Srovnejme jen obtíže převodů parních nebo tlakostrojních oproti vedení elektrickému. Kdežto se při tomto prostě položí od dynamoelektrickáho stroje z podlodí kabelový vodič až na místo, kde jeřáb má státi, a to kudykoli a jakkoli jen když se řádně šetří opatrnosti při isolování vzhledem k možnému zapálení elektrickým proudem, jest při vedení parním nebo tlakostrojném zápasiti s náležitým umístěním a utěsněním trubic a se stálým nebezpečím jich prasknutí.

Lodní jeřáb je tak sestaven, že jej obslubovati může ihned každý, aniz by zařízení jeho vůbec znal. Uvádí se v činnost pohybováním páky, kterou dělník v pravé ruce drží. Zvedá-li se páka, zvedá se i závěs s břemenem, otáčí-li se pákou na pravo, otáčí se také jeřáb na pravo, otáčí-li se páka a zvedá-li se zároveň, stoupá břemeno při otáčivém pohybu jeřábu a pod. Pohyby tyto obstarávají rovněž dva elektromotory; jeden určený k natáčení zvedacího lana o 25 ks, 900 obrátek za minutu konající, druhý k otáčení jeřábu samotného o 7 ks, 7oo obrátek za minutu konající. Šlapacími brzdami mohou oba motory býtí kdykoliv okamžité zastaveny. Stroj sám také v činnosti ustává, jakmile břemeno napůdu dolehne. Vlastní přerušování proudu při přetížení zavedeno není, neboť lodní jeřáby, ač také zatížení 2500 kg snesou, tak velkých břemen nezvedají, jako jeřáby pobřežní. Motory lodních jeřábů jsou těsným uzavřením bezpečně ochráněny před vlivem mořské vody, deště a vzduchu, jenž na mořském pobřeží vždy něco soli obsahuje a proto na železné předměty, velmi rušivé působi. Jeřáby ty pracují také s úplnou tichostí, kterážto vlastnost jest na parnících pro přepravu osob nevyhnutelnou.

Em. Kostelecký